Termín: 4. – 8. 5. 2007
Letošní řekou byla Sázava, fota dodal Macek
Komentáře účastníků (podle dodání):
Lukin:Svůj
krátký příspěvěk do 12-dílného článku o splouvání řeky
Sázavy bych rád věnoval popisu možností přepravy osob a
zavazadel. Vynechávám přepravu k lodi a následně od lodi směrem
domů, protože jsem nepostřehl téměř žádný nedostatek. Snad
jen, že České dráhy počítají v kupé pro 8 lidí s prostorem
jen pro 4 krosny. Navíc nejsou dostatečně připravené na umístění
krosen, z kterých může případně kapat voda, jak se to stalo v
našem kupé při zpáteční cestě. No ale pojďme ke slíbenému
popisu:
Věci
v lodi lze přepravovat více způsoby. Prvním je přivázání za
loď provázkem a nechat volně plout za lodí. Tento způsob se
doporučuje pouze pro věci vodě a nárazu velmi odolné – tedy
Staropramen Q-pack.
Počet Q-packů v letošní výpravě: 0.
Další možností je přeprava přímo v lodi. Zde nejsou věci vystaveny po většinu plavby přímému styku s vodou, ale při vyklopení může být problém. Proto jsme letos takhle vezli pouze alkohol, pádla a mapy. Následky jsou zdrcující – láhví alkoholu se ztratilo spousta (největší ztráty byly v lodích Mervin+Ája a Lukin+Mrazík), pádlo uplavalo jedno a mapy dvě (z celkových dvou).
Trošku
sofistikovanější řešení je převážet věci v sudu. Vyznačuje
se velkou odolností tekoucí vodě (cca 80% vody nepropustí
dovnitř). Ovšem tento klad je vykoupen špatnou dostupností přímo
z lodě. Takže moje rada zní: „Alkohol a mapy do sudu
nepatří“.
A
tím se dostáváme k závěrečnému řešení – lodní vak. Toto na
první pohled elegantní řešení má jen jednu výhodu –
tvarovatelnost. Totiž, i když mechanismus vypadá dokonale,
voděodolnost se pohybuje kolem 20%. Není se ale čemu divit, podle
slov výrobce tyto vaky spolehlivě ochrání věci pouze při lehkém
dešti, případně od jemného cákání pádlem. A jak jsem poznál
na vlastní kůži – nepomůže ani zabalení věci do samostatných
sáčků ve vaku. Moje další rada zní: „Místo savé mikiny,
vem láhev pálenky“.
Takže
věci bysme měli vyřešený, pojďme k přepravě osob. Opět můžu
mluvit z vlastních zkušeností – nechat se táhnout za lodí jak
Q-pack není úplně pohodlné. Zvlášť v kamenitých úsecích.
Doporučuji tedy dopravu na palubě lodi. Sud ani vak nemá obvykle
dostatečnou objemovou kapacitu.
Hořák a Maf :OK.
Ája:
Svoji
část komentáře píši z pohledu nováčka…byla jsem totiž
na vodě úplně poprvé,což se ve finále ukázalo jako obrovská
výhra.Nevěděla jsem totiž do čeho jdu a tak jsem si ve chvílích
zimy a neustálého mokra v botách říkala,že už nemůže
být hůř,což se ukázalo jako opravdu mylná myšlenka…nicméně
i tak mohu všem ,kteří ještě na vodě nebyli říct “ Běžte
do toho,stojí to za to !!! „
Takže
pěkně od začátku…hned na nádraží na mě překvapivě koukal
Dave,když jsem na místo dorazila se svým batůžkem…zdál se mu
příliš malý.Nicméně jsem ho ubezpečila,že všechny potřebné
věci mám v baťohu, u svého kapitána Mervina .I tak se mu
tato situace zdála jako malá provokace,když s Káťou vláčel
2 obrovské sportovní tašky a ještě k tomu malý
baťoh….
Takže
rada první zní : „Na vodu jen s dobrým a hlavně šikovným
kapitánem,který vám s věcma ochotně pomůže / a to i ze
cenu ,že budete cestou poslouchat, kdo vymyslel cestu vlakem, proč
nejedeme pohodlně autem a podobně / !!! :-)))
Rada
druhá je jasná..“ Na loď pouze v „žabkách! “
Jakékoliv botasky a podobně se ukázaly jako naprosto
nevhodné.Pocit neustálých zmrzlých a mokrých nohou je
strašný,ovšem je to o zvyku.Protože na zpáteční cestě jsme
uvažovali , jestli si doma nebudeme muset před spaním strčit nohy
do lavoru s vodou ,aby adaptace na sucho na teplo nebyla tak
agresivní….tuto metodu jsem pak doma nezkusili ,tak
nevím….:-)))
Rada
třetí. „ Věř vždycky jen svému kapitánovi !!! „ O tom jsme
se přesvědčila,kdy Mrazík s Lukinem nám chytře poradili
ohledně sjízdnosti jezu ,který se posléze ukázal na mapě jako
nebezpečný a nesjizdný.No oni to kluci měli vůbec nějak
obráceně…jezy značené na mapě jako nesjízdné a nebo smrtelně
nebezpečné pro ně byli jen výzvou.Ukázali se jako vodáci
machři,zvládali na výbornou.
Rada
čtvrtá a poslední : „Alkoholu si vemte s sebou hojně !!! „
Umístěte ho tak,jak popsal výše Lukin,podávejte pouze v malých
dávkách ,ale za to permanentně.Je zcela nevhodné ,když dojde
k soulodění /prosím, nezaměňovat se souložením/ a vy
nemáte co nabídnou. A věřtě tomu, my jsme se souloďili často a
rádi.Dny strávené na vodě byli super,a tak doufám,že všichni
se uvidíme i na nějaké další….takže zatím Ahóóóóóój
!!!!
Mervin:
Nebývá
zvykem, aby kapitán měl uveden komentář až po svém háčkovi,
ale jelikož jsem s ním byl nadmíru spokojen, dělám vyjímku.
Naše loď – pardon – moje loď, měla letos nového háčka. Byla to
poněkud riskantní operace, kdy po několika letech, kdy jsem řádně
školil a používal zaběhlé háčky, jsem letos šáhnul po zcela
nezkušeném háčkovi a navíc ženě ! Moje volba byť riskantní,
se ale nakonec dokonale vyplatila….
Takže
od začátku… Jelikož jsem gentlas, nechtěl jsem po mém háčkovi,
aby mi nosil jakékoliv oblečení. Proto jsem si troje boty,
smoking, potápěčský oblek a ostatní věci každodení potřeby
jako holení, mani-, pedi-, gastri-, kůry nesl snad poprvé v životě
sám ve svém vlastním batohu. Vypadalo to sice poněkud kontrastně
– můj 3-metrový batoh ke kabelce se šminkami mého háčka, který
vzhledem k ponoru lodi si už nic vzít bohužel nemohl, ale svůj
komfort nemohu za žádných okolností omezovat.
Už ve vlaku
jsem však zjistil, že kastl dvanáctek jsem si zapomněl k batohu
připnout, takže nezbylo než vypít první litry rumu. Během
prvních 30-ti minut náš tým ve složení Ája-Mervin zaznamenal
první body, kdy jsme zachránili domácíma řízkama život teamu
Mrazík-Lukin. Těmto dvěma jsme pak zachránili život ještě
nekolikrát…
Podle hlavního navigátora celé výpravy
Klopiče jsme měli absolvovat jeden přestup, na který k mému
velkému překvapení skutečně došlo…. Bohužel už ne do
dalšího vlaku, ale náhradního spoje – autobusu. Někde mezi naší
přestupní stanicí a stanicí cílovou spadl dřevěný mostek,
proto České dráhy pohotovně nahradily cca 5 – 8 vlakových spojů
jedním autobusem. Snad jedinou výhodou bylo, že jsme v autobusu
nemuseli platit – řidiči zřejmě bohatě stačilo, když zaplatilo
prvních 40 cestujících, pro dalších 80 už stejně nebyly
stvrzenky.
Když jsme se dostali ze smrtibusu, pokračovali
jsme místní lokálkou do cílové stanice Kácov. Zde jsme přebrali
lodě v počtu +/- 6 lodí, několik pádel a bůhvíkolik sudů,
postavili stany a vzdali se jak jinak než do místního pivovaru.
Zde vřele doporučuji Kácovský pivovar kde 10° pivo stojí
10,-, 12° pak 12,- a údajně plánují i 13° za 13,-. Proběhl
tradiční uvítací ceremoniál a neskonale škopků. Ceremoniál
ovládl kdo jiný než Klopič, o tom ale spíš napíše on
sám…
Ráno si akorát pamatuju pořádnou bolest ve škopku a
studenou vodu na hajzlíkách… Dochází nám proč bylo pivo tak
levné…
Okolo
poledne startujeme. Háčci začátečníci a Dave dostávají
instrukce jak fungovat na lodích zatím na suchu, následně
odrážíme od břehu. Během cesty oceňuji svého háčka, který
fungoval naprosto skvělě. Vzpomínám si na svoje minulé háčky…
….Hořák – skvělý háček, který ovšem svoji výškou umožňuje
kapitánovi navigaci pouze podle větví nad lodí nebo hvězdami.
Také projevoval vlastní iniciativu v řízení lodi – není divu že
jsme se předloni udělali na třetí zatáčce. … nebo mladý Ivo
– také výborný háček, bohužel slepý. Jeho nejčastější
hláška „a doprdele“ provázená nárazem lodi do kamene
nás provázela po většinu plavby.
Zato letos naprostá pohoda
– háček mi hlásil naprosto vše co se nacházelo v korytu řeky a
deset metrů na každou stranu od ní. Postupem času jsme se dostali
na hlášení podstatných informací a ke sjezdu prvního jezu. Jezy
a rum se háčkovi tak zalíbily, že jsem občas ani nemusel vylízat
z kajuty.
Během
plavby excelovat team Mrazík-Lukin, kteří sjížděli většinu
jezů – škoda jen, že v nich většinou nebyla voda. Nakonec se
trapně udělali na peřejkách, což jim všichni ze srdce přáli.
Když se před náma překlopili, snažil jsem se ještě Lukina
přejet lodí, aby z toho aspoň něco měl, ale nepodařilo se.
Za
celou expedici se neudělal pouze týmy Káťa-Dave a Ája-Mervin,
což se vzhledem ke zkušenostem kapitánů samozřejmě očekávalo.
Drobné kotrmelce ostatních týmů byly spíš způsobeny dravostí
řeky, než chybami.
V cílové stanici jsme uzavřeli expedici dobrým obědem a rumem a vyrazili přes Prahu domů….