7. – 11.8. 2013
Sestava:
- Dave Klopič – Jawa 250 (kývačka)
- Mrazík – Honda Shadow VT 600 C
- Bohuš Pícha – Honda Shadow VT 750 C
- Tom Loula – Honda Goldwing 1500
- Alonzo – Jawa 250 (panelka)
- Hořák – Jawa 250 (kývačka)
1. den 97 km
Letos jsme na nejprestižnější akci roku vyjížděli od Velké Klajdovky. Když jsem se do Líšně kvůli tankování o čtvrt hodiny později doštrachal, všichni už měli dopito a chystali se odjet. Všichni znamená: Dave, Mrazík, Bohuš, Lukin Vymazal a Tom Loula.
Naše dnešní cesta vedla na sever přes Březinu, Račice, Rozstání, Konici a Šubířov. Nocleh nám Mrazík domluvil v Jevíčku na koupališti. Motorky jsme odstavili v altánu a před hospodou po opožděném Alonzově příjezdu jsme na zahrádce za cinkání sklínek probírali novinky. Do diskuze se zapojil i správce zařízení, což nám zajistilo přísun Budvaru až do 1:30. Pak už zalehli i ti nejvytrvalejší.
2. den 149 km
Ráno jsme se ze spacáků soukali za zvuků rádia puštěného na Tomově Goldwingovi. Následovala rozplavba v koupališti a testování tobogánu. Shledali jsme ho uspokojivým. Na náměstí Dave zakoupil fešácký mucháče, protože ty dosavadní při nočním přesunu do spacáku záhadně zmizely. Jelikož se od nás Lukin odpojil už ráno, dál k severu jsme pokračovali jen v pěti. V muzeu úzkokolejné železnice v Mladějově jsme se stavili jen na skok, (abychom nemuseli platit za vstup). Další zastávkou byl Lanškroun.
Zde nám Mrazík představil svou sestřenici, která nám doporučila k regeneraci rybník ležící severně od města. Při přesunu k němu zaznamenala Bobova Honda první zářez. Po kontrole baterie (práce na půl hodinky) naštěstí Daveho bystrý očko odhalilo špatnej kontakt na startéru. Po této diagnóze jsme absolvovali plavbu v rybecu, přičemž jsme čekali na Mervina s Bullmenem. Někteří spolujezdci ale měli spíš zájem o doučování angličtiny se sestřenkou jak o vodní radovánky.
Jistotu startu dvou opožděných jiříkováků nám nepotvrdil ani Dave po telefonátu Mervinovi, nasedli jsme proto opět na mašiny a se zajížďkou přes Mladkov jsme se přemístili do Žamberka. Zde jsme natankovali, protože někteří z nás už byli úplně na dně. Tímto se omlouvám za absenci benzínek na trase Mladkov – Žamberk.
Dál jsme jeli přes Kunvald a Bartošovice do Deštného v Orlických horách. Cestou byl Dave v rámci testování mašiny poblíž Neratova vynesen mimo silnici. Naštěstí se mu ani kývačce nic nestalo. Tato událost zahájila vzájemné půjčování mašin mezi členy gangu. Výsledkem naštěstí nebyly ztráty na životech ani technice.
V Deštném jsme povečeřeli (Pilsner) a následně se přesunuli na pařbu do další restauračky (Bernard). Bohužel se od západu přihnal dlouho slibovaný déšť, tak nezbývalo, než se na noc zašít, jak se dalo. Odkud třeba ráno lezl Alonzo, jsme z něj nedostali ani křížovým výslechem.
3. den 214 km
Ráno bylo stále zatažené, takže jsme se domluvili, že se zajedem podívat do pevnosti Hanička. Poblíž Zdobnice nás asi na půl hodiny zastavil déšť. Bohužel se k bunkru údajně nedalo dojet na mašinách, tak jsme to vzdali. Přes České Petrovice jsme serpentinami sjeli do Mladkova. Další zastávka byla v Králíkách, ale nakonec jsme obědvali až v Hanušovicích.
Přes Nové Losiny jsme se dostali do vedlejšího údolí a pokusili se na motorkách zdolat tuzemskou nejvyšší přehradní nádrž Dlouhý stráně. Dostali jsme se až nahoru ke kiosku, přímo pod hráz horní přehrady. Ve finiši už Jawka jela jen na jedničku. Kochali jsme se překrásnými výhledy pouze do té doby, kdy nás obsluha stánku vykázala zpět.
Na křižovatce k Červenohorskýmu sedlu naštěstí nestáli očekávaní příslušníci, tak jsme mohli bez pokuty pokračovat dál přes Jeseník do České Vsi. Zde jsme navštívili výstavu starých motocyklů. Další zastávkou bylo náměstí ve Zlatých Horách, kde jsme se měli sejít s duem Mervin-Bullmen. Bohužel zde již nebyli. Když se jim Dave dovolal, jeli už zpáteční cestou přes Heřmanovice. Protože se k nám odmítli připojit, zajeli jsme ještě do Rejvízu, kde jsme se byli podívat na rašelinné jezírko.
Po večeři jsme ještě jednou projeli Zlatými Horami a kousek pod poutním kostelíkem před Heřmanovicemi nás konečně dohnala bouřka. Schovali jsme se na autobusové zastávce. Když se počasí konečně kolem 22. hodiny trochu umoudřilo, přejeli kluci do hotelu v Heřmanovicích. Chvilku po jejich odjezdu se bohužel opět rozpršelo, takže jsem spal sám.
4. den 200 km
Kluci prý měli večerku až kolem páté hodiny ranní, tak se z hotelu vysoukali až kolem 10. hodiny. Tom Loula se od nás odpojil a vracel se kvůli dovolené v zahraničí domů sólo. My jsme se rozjeli přes Město Albrechtice do Krnova, kde jsme se poblíž hlavního náměstí naobědvali. Dál jsme pokračovali přes Opavu, Žimrovice, Vítkov, Fulnek, Novou Horku, Příbor, Rožnov pod Radhoštěm do Prostřední Bečvy, kde se kluci stavili za přízní v táboře, zatímco já doloval z ucpaných výfuků koncovky. Ty byly už loni důvodem, proč jsem se výjezdu do Německa nemohl zůčastnit na kývačce.
Dnešní jízdu jsme zakončili ve Velkých Karlovicích na zahradě u Bobových příbuzných. Ještě před odchodem do putyky se k nám přidal Tomazo na staré Hondě CX 500.
5. den 235 km
Vstávali jsme v zapůjčených stanech do krásného rána. Jen nás trochu bolely budky po včerejším víceboji radegasta s plzeňským. Po rozloučení s oběma staříky jsme pokračovali údolím Vsetínské Bečvy až do Huslenek, odkud jsme to střihli přes kopec do Valašské Polanky. Zde jsme tankovali a dál pokračovali přes Valašské Klobouky na Slovensko do obce Červený Kameň. Odtud jsme vyjeli nově položenou asfaltkou přes Vršatecké Podhradie až ke zřícenině Vršatce. Z bradla byl nádherný výhled na údolí Váhu. Bez motoru jsme sjeli do Pruského, odkud jsme se vraceli přes Horné Srnie zpět na Moravu.
S Bobem jsme se rozloučili v Bojkovicích, protože spěchal na nohejbal. Pak se odpojil i Tomazo a naše zbylá čtverka to vzala přes Bunč na Brno. Rozloučili jsme se v Rousínově po drobné krosové vložce na cestě mezi Kučerovem a Lysovicemi.
Závěr:
I přes absenci Mervina a Bullmena se nás letos sešel slušný počet. Počasí nám vcelku přálo a myslím, že s ujetými 895 km můžeme být všichni víc než spokojeni.